Investoři ztrácejí trpělivost

Evropě prudce zdražují peníze, nejhůř je na tom Francie. Evropským vládám zdražuje jejich vlastní dluh a investoři začínají být vybíravější, komu a za kolik půjčí. Černého Petra momentálně drží Francie, která si na deset let půjčuje dokonce nejdráž od finanční krize v roce 2008. Výprodej státních dluhopisů v posledních dnech nabírá na síle. Německý desetiletý výnos se ve středu dostal na 3,4 procenta, nejvýše od roku 2011. Francouzské desetileté dluhopisy se už v úterý obchodovaly s výnosem přes 4,2 procenta, což je maximum od listopadu roku 2008. Ještě výraznější pohyb je vidět ve Velké Británii, kde desetiletý výnos vystoupal nad 5,2 procenta. Je fér dodat, že podobný tlak je patrný i mimo Evropu. Japonsko, jehož veřejný dluh přesahuje dvě stě procent HDP, sleduje růst desetiletého výnosu nad tři procenta poprvé od roku 1996. Pozornost se obrací také k USA, kde federální dluh v srpnu překonal čtyřicet bilionů dolarů (834 bilionů korun). Výnos amerických desetiletých státních dluhopisů se tento týden přiblížil pěti procentům, nejvýše za poslední zhruba tři roky. Růst výnosů znamená, že investoři státní dluhopisy prodávají a jejich ceny klesají. Při vydávání nového dluhu pak vlády musejí investorům nabídnout vyšší úrok. Obnovené boje mezi Spojenými státy a Íránem zvedly cenu ropy Brent až nad 97 dolarů za barel a evropský plyn se dostal nad 75 eur za megawatthodinu. Dražší energie posílily obavy z dalšího růstu cen a investoři začali sázet na zvyšování úrokových sazeb. Aktuálně je největším strašákem Francie. Rozpočtový deficit tam loni dosáhl 5,1 procenta HDP a veřejný dluh překročil 115 procent. Mezinárodní měnový fond pro letošní rok očekává jeho růst na 118,5 procenta a v roce 2027 už nad 120 procent HDP. Francouzská ekonomika přitom letos v prvním čtvrtletí klesla o 0,2 procenta a ve druhém stagnovala. Francouzské dluhopisy se už obchodují levněji než jejich italské protějšky, což bylo ještě nedávno těžko představitelné. Itálie přitom nese podstatně větší dluhovou zátěž, její veřejný dluh dosahuje zhruba 139 procent HDP. V posledních letech však jeho poměr k výkonu ekonomiky snížila a hospodaří s primárním přebytkem. Tlak roste také v Německu. Tamní vláda si plánuje v letech 2027 až 2030 půjčit 838,2 miliardy eur (20,3 bilionu korun) kvůli vyšším výdajům na infrastrukturu a obranu. Úrokové výdaje spolkového rozpočtu mají podle tamního ministerstva financí vzrůst ze 41,9 miliardy eur v roce 2027 na 80,7 miliardy v roce 2030.