Tchaj-wan na to jde chytře

Ostrov je totiž jedním z nejkoncentrovanějších center výroby technologií, bez kterých se neobejde současný AI boom. Z polovodičů se stává mnohem víc než jenom technologický produkt. Mění se ve strategickou komoditu, nástroj geopolitiky a potenciálně i jedno z nejvýznamnějších systémových rizik pro globální investory. Pro finanční trhy jde o trvalé riziko, protože Tchaj-wan si dlouhodobě nárokuje Čína jako svoji provincii a opakovaně varuje, že "k jeho připojení neváhá použít i vojenskou sílu". Tchaj-wan je mimo jiné domovem společnosti TSMC, která vyrábí nejpokročilejší čipy pro společnosti jako NVIDIA, AMD nebo Apple i pro další velké technologické firmy. TSMC měla ke konci loňského roku zhruba 70% podíl na globálním trhu výroby čipů potřebných pro umělou inteligenci. Tchaj-wan si dobře uvědomuje svoji cenu a hodlá si ji udržet. Symbolické je, co se odehrálo v posledních dnech. Začátkem září země navrhla vyčlenit dodatečných 145,7 miliardy tchaj-wanských dolarů (přibližně 4,6 miliardy dolarů) na obranu. Peníze mají mimo jiné směřovat na raketové systémy a desítky tisíc dronů. O několik dní později na veletrhu SEMICON Tchaj-wan ukázal, že jeho pozice v polovodičovém průmyslu není jenom ekonomickou výhodou, ale i diplomatickým kapitálem. Prezident Lai Ching-te v téhle souvislosti uvedl, že domácí firmy expandují do zahraničí, aby vytvořily odolný ekosystém pro budoucí globální prosperitu. Druhý úhel pohledu je takový, že Tchaj-wan zkrátka potřebuje vytvářet výrobní vazby s ekonomikami, které mají zájem na jeho stabilitě. "Přemýšlejte, jak vyrábět s Tchaj-wanem, ne na Tchaj-wanu," vystihl to předseda Foxconnu Young Liu. Pro Spojené státy je teď důležité dostat část výroby kritických technologií na vlastní území a Tchaj-wan toho může využít k upevnění svojí vlastní pozice. Do téhle politiky zapadá i plán společnosti TSMC, která plánuje investice v Arizoně v celkovém objemu 265 miliard dolarů. Chce tam postavit několik továren na pokročilé technologie.